|
|
Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
Nagy, Kristýna ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
V diplomové práci jsou porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je...
|
|
|
Společnost národů a kolektivní bezpečnost: reakce na Mnichov a Zimní válku
Linhart, Kryštof ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reakcí Společnosti národů na klíčové události československých a finských dějiny, Mnichov a zimní válku. Práce zkoumá výše zmíněné události z pohledu Společnosti národů s cílem zjistit, jaké faktory ovlivnily reakci SN, s přihlédnutím k samotné podobě Paktu a znění jednotlivých článků zabývajících se kolektivní bezpečností. Práce nabízí pohled na samotný vznik Společnosti národů, výslednou podobu Paktu a nejvýznamnější meziválečné iniciativy mírového řešení sporů. Hlavní náplní práce je zkoumat reakci Společnosti národů na Mnichov a zimní válku, přičemž v každé z kapitol věnujících se danému problému je představena situace, ve které se SN v daném roce nacházela (jaro-léto 1938, podzim 1939), a dále je kladen důraz na faktory, které měly vliv na chod této mezinárodní organizace ochraňující mír a ovlivnily její reakci na zkoumané události. Jedná se o selhání při řešení předešlých krizí 30. let (Habeš), předložení či nepředložení sporu k projednání a vliv velmocí, zejména Velké Británie a Francie. Následná komparace reakce SN na agresi zkoumá za použití tří hlavních ukazatelů hlavní faktory, které reakci ovlivnily.
|
|
|
Postoje k nacistickému architektonickému dědictví v Mnichově v letech 1945-2015
Matoušek, Jan ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
bakalářské práce Tato bakalářská práce se zabývá problematikou postojů k nacistickému architektonickému dědictví v Mnichově mezi lety 1945 až 2015. V Mnichově, který byl Adolfem Hitlerem označován jako Hlavní město hnutí a Hlavní město německého umění, nechal Hitler postavit několik reprezentačních staveb, které měly sloužit nacistické propagandě a názorně demonstrovat velikost Hitlerova režimu ve Třetí říši. Tato bakalářská práce zkoumá konkrétní příklady mnichovských nacistických staveb - náměstí Königsplatz, panteony Ehrentempel, budova Haus der (Deutschen) Kunst, budovy Führerbau a Verwaltungsbau. Po roce 1945, kdy byl Mnichov obsazen americkou armádou, bylo potřeba v rámci poválečné denacifikace zaujmout postoj k těmto nacistickým stavbám v zájmu nové demokratické budoucnosti města. Cílem této bakalářské práce je představení historie mnichovských nacistických budov a výzkum poválečných postojů k těmto konkrétním mnichovským budovám zatížených nacistickou minulostí v rámci tzv. strategií architektonické denacifikace od roku 1945, kdy byla ukončena druhá světová válka až po duben 2015, kdy došlo v rámci 70letého výročí od konce války v Mnichově k zahájení činnosti Mnichovského dokumentačního centra nacismu. Na základě výzkumu historie a poválečných postojů vůči jednotlivým stavbám jsem došel k...
|
|
|
Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939
Zdeňková, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939" pojednává o přijetí mnichovské dohody, která zapříčinila, že Československo muselo podstoupit svá pohraniční území nacistickému Německu. Práce se dále zabývá abdikací Edvarda Beneše a především okolnostmi kandidatury, volby a prezidentského fungování nově zvoleného prezidenta Emila Háchy. Pokusí se přiblížit volbu Emila Háchy prezidentem, jeho mediální obraz ve vybraných periodikách, spolu s okolnostmi a dopady jeho politického fungování v čele Československa v období od 16. listopadu 1938, kdy se o Háchovi začalo mluvit jako o potenciálním kandidátovi na prezidenta, až do 16. března, kdy vznikl protektorát Čechy a Morava. Pro mediální rozbor bude čerpáno z deníků Právo lidu, Národní práce, Lidové noviny, Venkov a České slovo.
|
|
|
Bavarian Identity at the example of the Octoberfest in Munich: To what extent is the modern festival still traditional bavarian?
Kuldová, Susanna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Mnichovský Oktoberfest vznikl roku 1810 jako instrument pro posílení bavorské identity v nově vzniklé monarchii. V padesátých letech 20. století se vyvinul v mezinárodně známou událost, kterou navštěvují milióny lidí z celého světa. Tento vývoj má za následek různé negativní názory ohledně dnešního záměru Oktoberfestu. Cílem této práce je diskurzivní analýzou potvrdit či vyvrátit tyto kritiky, které popírají souvislosti původní podoby mnichovské slavnosti s její dnešní formou. Na úvod práce jsou vysvětlena teoretická východiska a pojmy, jako místa vzpomínání nebo oslavy a slavnosti. Podstatnou část práce pak tvoří analýza diskurzu o bavorské identitě s jejími hlavními symboly, které jsou úzce spjaté s konáním mnichovského Oktoberfestu. Středobodem analýzy je historická reflexe Oktoberfestu s jeho nejdůležitějšími okamžiky ve vývoji, tradicemi a znaky. Výzkum je na závěr doplněn kvantitativní analýzou faktů a čísel, které jsou pro danou problematiku podstatné.
|
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Odraz společenských změn v období září 1938 - prosinec 1939 ve fotbalovém prostředí podle časopisu Rekord
Kliment, Alexandr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Odraz společenských změn v období září 1938 - prosinec 1939 ve fotbalovém prostředí podle časopisu Rekord" se zabývá událostmi, které formovaly českou společnost v době mnichovské krize, druhé republiky a prvních měsíců Protektorátu Čechy a Morava v souvislosti s fotbalovými organizacemi. Na konkrétních případech rozebírá klíčové momenty, které ovlivnily jednotlivé složky veřejného života. Studie si všímá obecných souvislostí a historického kontextu. Analyzuje způsob, jakým se těmto skutečnostem věnoval časopis Rekord, oficiální věstník fotbalové asociace a fotbalového svazu. Text pojednává například o významných zápasech s politickým pozadím, organizačních změnách ve fotbalovém prostředí vyvolaných novými poměry, slučovacích tendencích, protižidovských opatřeních, zrušení profesionalismu či slovenských autonomních snahách. Věnuje se také přímým dopadům okupace pohraničí a později českých zemí na spolkový fotbalový život a chod mistrovských soutěží. Pojednává o českém sebeurčení ve sportu po zřízení protektorátu v březnu 1939 a mezinárodních kontaktech českých fotbalových mužstev do konce roku 1939. Základem práce je historická srovnávací analýza dostupných historických materiálů a porovnání se zpracováním témat v denících Národní politika a Lidové noviny.
|
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Mnichovská dohoda a její reflexe v tisku/ Reflexe Mnichovské dohody v tisku
Legátová, Alžběta ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Připomínka mnichovské dohody uzavřené 29. září 1938 dodnes vyvolává v českém prostředí bouřlivé emoce. Událost často popisovaná jako "o nás bez nás" je pro mnohé synonymem ponížení, křivdy a symbolem zrady. Na danou problematiku zastává netradiční pohled historik Jan Tesař, který konfrontuje zavedený způsob výkladu a označuje jej za příčinu vzniku tzv. mnichovského komplexu. Předkládaná diplomová práce se zabývá právě tímto fenoménem, který zkoumá v kontextu tištěných médií. Nejprve uvádí historické souvislosti mnichovské dohody, přehled jejích rozdílných interpretací v rámci české historiografie a stručně seznamuje s Tesařovou argumentací. Dále definuje koncept samotného mnichovského komplexu, který slouží jako základ výzkumné části práce složené z kvantitativní a kvalitativní analýzy obsahu vybraného reprezentativního vzorku. Na něm rozebírá podobu reflexe mnichovských událostí: způsob argumentace, interpretační vzorce a přisuzované významy, a to ve vybraných intervalech v časovém úseku od roku 1948 až po současnost. Na základě popisu toho, jak média o Mnichovu referovala, a jak se jimi konstruovaný obraz události v čase měnil, práce nakonec odpovídá na předem položenou otázku, zda se tisk podílel na procesu prohlubování mnichovského komplexu v české společnosti.
|
|
|
Vývoj britských konceptů teritoriálního uspořádání prostoru Československa mezi léty 1918-1938
Malaniuk, Bohdan ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce Vývoj britských konceptů teritoriálního uspořádání prostoru Československa mezi léty 1918-1938 zkoumá vztah, jaký měla britská zahraniční politika k územnímu konceptu Československa v meziválečném období. Předkládaná práce je historiografickou narativní studií a vychází zejména z analýzy dokumentů britské zahraniční politiky z období 1918-1938. Cílem práce je zhodnotit, jak nahlíželi tvůrci britské zahraniční politiky na existenci nového státního útvaru ve střední Evropě a jak se měnily jejich představy o vhodnosti daného politického uspořádání v prostoru Československa v meziválečném období. Práce je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá obdobím po první světové válce, kdy docházelo k určování hranic Československa a soustřeďuje se na britskou úlohu v tomto procesu. Druhá kapitola se věnuje britské reflexi nového státu v kontextu nového teritoriálního uspořádání střední Evropy v průběhu dvacátých let a počátkem třicátých let. Třetí kapitola zachycuje proměny britské politiky vůči Československu v souvislosti s novou geopolitickou realitou ve střední Evropě po nástupu nacismu v Německu. Snaží se mapovat britské úvahy o nutné reorganizaci území první republiky, které vrcholí rokem 1938, kdy Britové výrazně vstupují do řešení tzv. Československé krize ústící do podepsání...
|
host ::
RSS.